Muzeum starých amerických aut - JK Classics Lužná

16. května 2017 v 20:34 | Yban
Nikdy jsem nevěděl, že tak mám rád stará auta, ale vůně benzínu, kůže a starého kovu v okolí nádherných automobilů v perfektním stavu tomu napomohla. Nijak extra se v autech, obzvláště starých, amerických nevyznám, takže sem pouze hodím pár fotek :D
Jelikož je nahrávání fotek na blog.cz katastrofální, tak tady je link (zkoušel jsem i vyobrazení stránky v html, ale nešlo to)
 


Top 3 nejlepší nástroje (nejen) pro bloggery

19. března 2017 v 20:45 | Yban
Google Keep:
Většina lidí nestráví svůj čas přemýšlením ohledně článků pouze u počítače. Dovolím si říct, že každého z Vás, bloggerů, napadne 75 procent nápadů v autě, autobusu, na zastávce či zkrátka na místě, kde s sebou nemáte počítač.

Google keep je velice pokročilý a snadno použivatelný poznámkový blok, kde si můžete zapsat nejen poznámky, ale i vyfotit, nahrát záznam hlasu, udělat si seznam ,,To do" (Kde jsou políčka na odškrtnutí hotového úkolu) či udělat připomínku v kalendáři. Vaše poznámky jsou zobrazeny na hezce vypadající nástěnce, která je velmi přehledná.

Je zde také možnost vytvoření štítků, kategorií. A jelikož je aplikace vlastněna googlem, tak si vlastně nemusíte poznámky zálohovat ve strachu, že se s nimi něco stane. Jsou v bezpečí. Aplikace je podporována systémem Android i systémem iOS.

Já osobně tuto aplikaci využívám velice často a to nejen pro blog. Navíc aplikace není náročná, zabírá zhruba 10 mb ve Vašem zařízení. Vřele doporučuji.
Výsledek obrázku pro google keep screenshot
Picjumbo.com:

Blog, který je bez ilustrací, s nudným textem a bez barev jistě moc čtenářů nepřiláká. Co tam přidat trochu barvy, obrázků a života?

Pokud vlastníte zařízení, které dokáže pořizovat obrázky, proč nezačít fotografovat a dávat ty fotky do článků? Pokud se Vám nechce nic fotit, nemáte fotoaparát, či prostě nutně potřebujete nějaký obrázek, picjumbo.com je stránka pro vás.

Je zde opravdu velké množství obrázků, na které se nevztahují autorská práva a jsou bez vodoznaku. Stačí napsat do vyhledávání téma obrázku, který potřebujete v angličtině, a hned Vám tam naskočí spousta různých ilustrací. Když najedete na nějaký obrázek, máte tam možnost obrázek stáhnout.

Ilustrace mají poměrně dobrou kvalitu a rozlišení.

500px, rajče.net...

Výsledek obrázku pro 500px
Ne vždy se Vám na blog vejdou všechny obrázky v dané velikosti a kvalitě. Navíc když máte rovnou celé fotoalbum, tak je opravdu únavné to vše do článku nahrát.

Jednoduchým řešením jsou další typy stránek, na které je můžete nahrát. Podle mne je nejlepší 500px.com, kde se dá snadno zorientovat. Fotky se po nahrání budou zobrazovat v podobě dlaždic, podobně jako u sociální sítě Instagram.
Výsledek obrázku pro rajce.net logo

Dalším, tentokrát českým nástrojem pro nahrávání fotografií je rajče.net. Funguje na podobném principu, ale máte zde daleko více možností. Jsou zde fotoalba, soutěže a mnoho dalšího. Rajče poskytuje fotodárky, jako napříkald puzzle s Vaší fotografií, či fotoalbum s výběrem vašich nahraných fotek.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To by bylo vše pro dnešní článek. Chci pouze říct, že se nejedná o žádnou reklamu a nástroje jsou můj výběr, takže některým nemusí vyhovovat.
Jaké další zajímavé nástroje znáte?
Podělte se s ostatními v komentářích pod tímto článkem!
Děkuji za přečtení
-Yban
 


JSEM ZPĚT

19. března 2017 v 12:36 | Yban
Zdravím,
Ano, čtete tento článek a po velmi dlouhé době. Ztratil jsem tehdy motivaci k psaní, nápady a měl jsem hodně práce. JIž několikrát jsem přemýšlel o tom, abych opět počal psát, ale vždy jsem na to zapomněl, či měl jinou práci. Pozoruhodné bylo, že jsem na blog myslel pouze v té situaci, ve které jsem neměl čas a pracoval jsem. Nicméně ani témata týdne nebyly moc zajímavé, průběžně jsem se díval a pokaždé to bylo horší a více nezajímavější.

Všiml jsem si, že někdo stále navštěvuje tento blog i přes tu velkou pomlku a pravděpodobně s nadějí na článek. Tuto osobu (možná jich bylo víc) dnes uspokojím, protože opět začne vídat na mém blogu články.

Chystám se kompletně předělat design, náplň a styl tohoto blogu. Nejspíše sem občas budu dávat třeba pouze fotku jakožto celý článek, ale alespoň něco ano. Pokud byste měli nějaké nápady týkající se tohoto téma, neváhejte a napište sem pod tento článek, velice by mi to pomohlo.

Snažil bych se psát minimálně jednou do týdne, a to zejména články na téma týdne. Snažil bych se zkloubit moji náplň právě s tématem týdne, ku příkladu jsem to již dělal v článku Nikdy se nezastavit - ani ve 4 ráno na letišti, či jak se jmenuje. CHtěl bych hodně psát o mém cestování po Česku, jelikož často navštěvuji Prahu a vždy mě překvapí.
A toto by asi bylo všechno pro můj návrat. Očekávejte nové články :D

Yban

Jak zahrát na telefonu hodně štěstí zdraví

28. srpna 2016 v 10:30 | Yban
Nevím proč, ale rozhodl jsem se napsat noty pro telefony. Když nabíráte číslo, tak si zapněte zvuk. (na to číslo nevolejte)
Takže naberte tyto čísla:
112163
112196
11#9632
969363
Nevím, jestli to bude pro někoho užitečné, ale aspoň pro pobavení rodiny a známých stačí.

První vzpomínka na Krétu

25. srpna 2016 v 17:37 | Yban |  Kréta 2016
Zdravím u dalšího článku ohledně ostrova Kréta, cíle mé dovolené.
Mou první vzpomínkou na Krétu, či Řecko celkově je asi pohled z okna Letadla, pohled po dvou nudných hodinách v letadle na stovky ostrovů a nádherné křišťálové moře.
Nicméně asi bude nejlepší, když popíšu tu první vzpomínku ,,Na zemi". Hned po přistání mě uvítala úplně odlišná krajina jak už od Česka, tak i od Evropy. Byly zde jiné barvy - ne vše zelené, spíše do hněda a občas nějaký tropický strom. Slovo strom nás dovádí k rostlinám - suché křoviny a nádherné Olivovníky či palmy. Ale mou vskutuku první vzpomínkou z Kréty je pohled na ranvej. Seděl jsem v letadle de facto plném neopálených čechů. A při pohledu z okna jsem spatřil ŘEKA! Řek je opálené stvoření s líným výrazem a spoceným tělem.
Například Řekové obvykle nepracují od 12:00 do 15:00 kvůli tomu strašnému horku, co obklopuje celou krajinu. Ten řek, kterého jsem viděl, vypadal neobyčejně obyčejně a exoticky. Ano, byl to člověk, ale přece jen - nejen to, že byl opálený krásně do hněda, ale asi spíšě byl zvláštní tím líným výrazem a hodně, hodně světlými vlasy.
Toto byla moje První vzpomínka na dovolenou, pište do komentářů ty Vaše!
Yban.

Nikdy se nezastavit - ani v 5 ráno na letišti v Řecku | Kréta část 1

21. července 2016 v 10:52 | Yban |  Kréta 2016
Rozhodl jsem se, že Vám popíšu mojí dovolenou snů na Krétě a doplním vlastními fotkami. Nevím kolik to bude mít dílů, ale já jsem tam byl 9 dní. Dnes se možná trochu přicucnu k téma týdne, ale což.

Vše začalo samozřejmě cestou do letiště Václava Havla. Ještě týden předtím jsem uvažoval - jet tam autem a nechat ho v parkingu nebo si objednat taxíka? Taxi se zdálo levnější, takže jsem zvolil tuto variantu. Ale měli jste vidět obličej řidičky, která v 0:25 přijela před náš dům...

Hned po odbavení jsem šel přes malinkou kontrolu, však to znáte, pásek, hodinky atd. musíte dát do boxíku. Vše bez problémů, až na to, že jsem si málem zapomněl hodinky. No, v 0:40 jsem se zrovna dobře neměl. Kávička zakoupená v automatu u Gatu vše napravila a začali jsme čekat. Juchů, mám místo u okna!

Tento názor jsem změnil, poté co jsme se natěsnali do letadla a vzlétli. Když potřebujete na toaletu, musíte požádat člověka vedle Vás, aby se postavil. Ten požádá člověka vedle něho, který mohl třeba spát. Jdete tedy na toaletu, která je obsazená, tím pádem jdete na tu druhou úplně vzadu letadla. A když se chcete vrátit na sedadlo, musíte zase prosit. Navíc po celou dobu letu bylo moje okno směrem ke Slunci, takže jsem skoro nic neviděl. Letěli jsme dlouhých 2375 km, to bylo přibližně 2 a půl hodiny.

Přistáli jsme do letiště v Hanii... Nějaká žena na nás něco řecky zařvala do mikrofonu a celé letadlo nerozumějících lidí (mimochodem už při čekání na zavazadla) tam stálo u pásu a snažilo se rozpoznat, jestli je na minimum 15 let staré televizi napsané Praha anebo Gdaňsk. Kufry tam byly jen tak ledabyle naházené a pokáždé se bouchly o takový železný výstupek. Jeden kufr dokonce z pásu upadl. Při východu si nás ani neproklepli, nic po nás nechtěli.

Ale oficiálně jsme byly na ostrově Kréta. Nastoupili jsme do autobusu a jeli 75 km v noci po horským serpentýnám... Ani kinedryl nic nezmohl, ale já to naštěstí zadržel. Dorazili jsme do Paleohory, kde nás uvítál roystřílený kulometem nápis v řečtině.

Po krátkém zabydlení jsem se šel hned koupat, moře mělo kolem 25 stupňů a jinak teplota vzduchu byla 35. Večer v Paleohoře, to je to nejlepší - sedíte si v restauraci na ulici, která je večer uzavřená pro auta a díváte se na moře. Byla tu snad miliarda koček, dokonce se mi jednu povedlo vyfotit, když se nehýbala. Sláva! Kočky se narady fotí... Tu fotku sem bohužel nedám, ale nějaké ostatní přihodím.

Když vyjdete na hlavní ulici, je tam snad 20 televizí a pláten zobrazujicích EURO 2016... Řvalo se až do půlnoci. Dokonce se dívím, že jsem na nic ten den nezapomněl.

Fotky z tohoto dne budou, ale dnes ještě ne.

Já a příčná flétna (1)

2. března 2016 v 15:34 | Yban |  Já a příčná flétna
Pokud jste četli předešlý článek, zajisté jste zjistili, že jsem začal hrát na příčnou flétnu. Proto jsem udělal rubriku (sérii), která bude popisovat můj postup s příčkou. Mimochodem, příčné flétně budu říkat zkráceně příčka. Chtěl bych Vás tedy přivítat u prvního článku této rubriky.

Nastal osudový den. Jakoby v mdlobách vcházím do učebny, kde mi učitel ukazuje takovou tašku ve tvaru kvádru. Rozepínám obal, a třesoucíma se rukama otevírám kufřík. Dívám se na nádhernou stříbrnou flétnu s klapkama. Bojím se klapek - ještě v životě jsem na ně nehrál, bojím se toho, že když zmáčknu jednu, tak se otevře druhá. Taj jako každý začátečník začínáme hrát pouze na hlavici. Učitel mi ukazuje, jak se hlavice drží a vysvětluje dýchání.

Dýchání je podle mě to vůbec nejsložitější na příčce. Začneme tedy tak, že dírku na hlavici přiložíme doprostřed spodního rtu a odklopíme hlavici, aby se dotýkala brady. KOutky dáme dozadu, nadechneme se, zadržíme dech. Rty dáme k sobě a co nejenší škvírkou foukáme na zadní hranu toho foukacího otvoru. Musíme si v podstatě foukat na špičku bot. Část vzduchu jde do flétny a část ven. Zkusíme vydržet notu po 4 doby.

A na jakou stranu hlavice máme přeložit rty? Na tu širší.

Učím se, jak se leští a čistí flétna. Je k tomu potřeba speciální klacík a dva (nejlépúe bavlněné hadříky. Začneme vytíráním.

Do dírky na klacíčku dáme roh hadříku. Omotáme ho kolem klacíku a jemně zastrčíme do flétny. Začneme vytírat, tahat dovnitř a ven o točit s tím. Postupně to uděláme se všemi součástmi flétny. A je to vytřeno.

Nyní leštění. Hlavice - leštíme vše kolem náústku. Ten čistíme jemnými tahy směrem od strany k otvoru. Tělo a nožka - leštíme vše kromě klapek. Ty čistíme tahy dolů.

Po první hodině jsem se cítil nadšen, byl jsem radostný a zároveň se bál, ani nevím čeho.

Doufám, že se Vám tento článek líbil či snad pomohl, své názory prosím pište dolů do komentáře, hodnocení článku mě také potěší.

Omluva za nečinnost + vynikající zpráva a poděkování

2. března 2016 v 15:16 | Yban
Zdravím všechny čtenáře,

Tímto článkem bych se chtěl omluvit z zhruba dvouměsíční nečinnost. Prostě jsem nevěděl, co psát, žádné inspirace, téma týdne se mi nelíbily. Ale chtěl bych se zase rozjet tím samým tempem. Také bych Vám chtěl poděkovat i přes tu nečinnost za ohromující počet návštěv - počítadlo jsem dal na blog v lednu a nyní tam je pomalu 100 návštěv (dnes 94). Plánuji pokračovat v Mcbanových příbězích, psát téma týdne a něco o flétnách.
Z nadpisu jste poznali, že je tu vynikající zpráva. Ano, je to tak. nedávna jsem začal hrát na příčnou flétnu! Zkusím psát články, jak mi to jde atd...
Každýmpádem, jsem zpátky!
Váš,
Yban

4.kapitola - Hledání

4. ledna 2016 v 18:57 | Yban |  Literatura - vlastní tvorba
Mcban byl překvapen. Policie po něm chtěla jeho pomoc. Mohl pilota vyhodit a odletět někam jinam. Ale on to neudělá. Musí zachránit svoji planetu. Musí ty zatracený papíry najít!

Vstoupil do malé obytné lodě nojnovějšího typu. Zbraně, jídlo, palivo - to vše tam mohl najít. Ale byl tam i pilot - k čemu ho potřeboval? Ale pilot se otočil. Nebyl to pilot, ale pilotka. Měla dlouhé kaštanové vlasy. Malý nos a drobná ústa. Mcban pochopil, že ji potřebuje. Pilotka se představila:,, Jmenuji se Meta a odteď jsem Vaším pilotem. A nesnažte se mě vyhodit na nějaké planetě, nebo to s Vámi dopadne zle!"

Letěli už tři hodiny kolem souřadnic cely, ale žádná tam nebyla. Počítač nechyboval. Prostě se ta planetka vypařila. ,,Ti, co mě věznili, určitě mají papíry. Ale je možné, že se pořád nedostali do auta. Nechal jsem tam pár nástrah." usmál se Mcban.

Měl drsný smysl pro humor. Byl to opravdu nelítostný muž. Každého, kdo mu překážel v cestě, dokázal zabít i kusem papíru. Měl výcvik pro přežití a ovládal tři styly bojových umění. Ale měl obvzláštní slabost - miloval obleky. Nedokozázal nic dělat bez obleku.

Loď se zatřásla. Mcban se tvrdě udeřil o dveře a roztrhl si oblek. Jeho vzácný oblek. Drahý oblek. A byl zničený. Uviděl střílející stíhačky, nebylo jich moc. Bývaly časy, kdy ho poháněl pouze vztek. A teď ten čas nastal.

Navlékl si skafandr a vyskočil z lodě. Za sebou si táhl dva raketomety a samopal se zápalnými náboji. První stíhačku zničil dvěma ranami z raketometů. Jeho raketové boty ho dostaly do blízkosti stíhačky druhé. Stačilo vystřílet zásobník do hlavního motoru a stíhačka se zřítila. Poslední stíhačka, zjevně velitelská, se za Mcbanem vydala. Byla to zjevně velitelská. Popadla ho robotická ruka. Mcban poháněný vztekem ze zničeného obleku však trhnutím ruku přelomil a vytrhl z stíhačky. Tím, co zbylo z ruky rozlomil přední sklo. Vytáhl pilota a uvnitř to rozstřílel. Zmáčkl tlačítko destrukce a i s zajatým pilotem naskočil do lodi a odjel.

Pečlivě vyzpovídal pilota. Meta nastavila autopilota a šla pro detektor lži. Zašla za roh a hrůzou strnula...

Kam dál